Původní dřevěná podlaha z roku 1938 už dávno nesloužila svému účelu. Dnešní standardy a požadavky jsou úplně jinde než před více než 80 lety, a navíc dnes máme k dispozici technologie a materiály, které tehdy nebyly dostupné.

Pod starou podlahou jsme našli škváru a trámy, které byly bohužel nepoužitelné. Podlahu jsme tedy odstranili až na beton a z prostoru jsme museli vyklidit 1,4 tuny škváry – z plochy 75 m² to byla pořádná hromada! Následně jsme podlahu brousili/frézovali a za neustálého měření výšek jsme dosáhli bodu 0 – výchozí hladiny, od které jsme vyměřili jednotnou výšku pro celé patro, kde jsme rekonstruovali čtyři propojené místnosti.

Prostor pro konstrukci roštu, OSB desek a krytiny byl 130 mm. Původně plánovaný dvojitý rošt, který jsem se učil s Pepou Voborníkem (prezidentem Cechu podlahářů), se nakonec nerealizoval. Místo něj jsme vytvořili jednoduchý rošt (což ale neznamená snadný) s rovnoměrně rozmístěnými nosníky. S otvory 40×40 cm nám sestavení roštu zabralo přes týden. Každý hranol jsme protáhli protahovačkou (protahovacím hoblem), protože byly všechny zkroucené a potřebovaly opracovat. Po smontování jsme je na místě ještě hoblovali za pomoci laseru. Celé hranoly jsme pak po cca 50 cm pečlivě vypodložili na milimetr přesnými podložkami z tvrdého dřeva, které byly ještě opatřené 2mm korkem.

Po montáži OSB desek následovalo broušení, vysávání a dvojitý nátěr PU lakem, opětovné broušení a vysátí. Pak přišla na řadu pokládka podlahy, která byla sice náročná, ale stála za to – instalovali jsme hybridní podlahu COREtec 8 mm, kterou jsme lepili celoplošně.

Celková realizace byla opravdu náročná, ale odcházíme z této zakázky jako hrdinové – s pochvalou a spokojenými zákazníky. To je pro nás ta největší odměna. A zaplacená faktura? Ta samozřejmě také potěší, ale uznání hřeje u srdce ještě víc.